Pohádka se smutným koncem aneb když odejde jelen, je to v … . Od Jaryna z Bruntálu pro pány vladaře na dobrou noc.
Smolíček bydlel chaloupce u lesa s jelenem se zlatými parohy. V lese žily jezinky, živily se jak se dalo, sbíraly klestí, aby se zahřály a jedly co se zrovna v lese urodilo. Smolíček rád chodil do lesa, a protože to byl pacholek, nestačilo mu, že se má u jelena v chaloupce dobře a chtěl se mít ještě lépe. Pro přilepšenou začal v lese sbírat na co přišel, jednou to bylo klestí, jindy třeba borůvky a nebyl to žádný Troškař. Když pak potkal nějakou jezinku, nedalo mu to a trošku ostatní pomlouval. A tak se stalo, že se jezinky mezi sebou začaly hádat a několik jich z lesa odešlo. Začaly se potulovat po kraji. Už v té době si bytosti žijící v této zemi stavěly před nechtěnými pocestnými ploty. Bohužel ploty jezinky nezastavily. Jenou našly v plotě díru, jindy zas byl plot příliš nízký nebo nebyl okolo celého pozemku. Dokonce se občas stávalo, že je někteří vtipálci pustili hlavní bránou.
Jednou měl jelen ukrutný hlad, už mu nechutnalo seno s konzervanty a chtěl se vydat na pastvu a řekl Smolíčkovi otřepanou frázi: Jdu na pastvu, dokud se nevrátím, nikomu neotvírej, zvláště pak potulným jezinkám. Už by do toho lesa měl někdo vlítnout a udělat tam pořádek.
Jelen odešel a Smolíček si hrál v pokoji, když tu najednou uslyšel: Smolíčku Evropský Pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky strčíme, trochu se ohřejeme a hned zase půjdeme. Jeníček chvíli váhal a nakonec si řekl, že ho neubude a pootevřel vrátka. Ze dvou prstíčků byla najednou celá ruka. To ještě zvládnu říkal si Smolíček, vždyť chytrá horákyně loni říkala, že dva prstíčky se ještě dají přiskřípnou a letos, že když se zmáčkne ruka na správném místě, nezbedu další choutky přejdou. Jenže potom jezinka strčila do vrátek i nohu a po ní už byla ve světničce celá a za ní se hrnuly další.
Smolíček pacholíček volal: Za hory, za doly, mé zlaté parohy, kde se pasou? Jelen to uslyšel a pelášil domů jak to šlo, jenže Jezinky zabouchly vrátka a zamkly se i se Smolíčkem ve světničce. Jelen už se do domečku nikdy nedostal a musel si najít jiný.
Ten jelen se jmenoval Zdravý Rozum.
