Lockdown a co potom?

Na jaře jsme měli štěstí a na potlačení šíření viru stačilo málo, zastavit ekonomiku. Jenže podzim není jaro a ty čísla také nesouhlasí.

V čem jsme měli na jaře štěstí - těch turistů v Itálii jsme neměli tolik a do finále ligy mistrů se fotbalisti také nedostali. Na rozdíl od jižních národů jsme "studení" čumáci a držíme si odstup. Hlavní vlna dorazila později a stačilo na pár týdnů uzavřít republiku, vyhnat lidi do přírody a jarní sluníčko to skoro dokončilo.

V létě se nám kovid schoval do uzavřených prostorů, jako třeba v Karviné a potom postupně vystrkoval růžky a tak jak se krátil den a snižovala se teplota, rostl na síle a až nakonec to prý dorazili studenti, kteří nešli za školu, ale do školy. A přitom ti největší přenašeči na žebříčku jsou učitelé. Nevím jak to viděl ministr nebo premiér, ale hned po rozvolnění na začátku prázdnin počet nakažených začal růst. Nikdo neanalyzoval proč u nás zemře jen jedno procento z nakažených a  jinde ve světě třeba 3 nebo dokonce 10%. Je to metodikou, stavem zdravotnictví, typem lidí, typem režimu, schopností lhát lidem, ...? Asi se to řešit nechtělo, čekalo se na volby a mezitím nám to trošku narostlo. Proč trošku? Ty data představují počet rybek chycených děravou sítí, přičemž se těm rybkám tu síť daří dále protrhávat. Najednou nám naskočí podíl hospitalizovaných k počtu nakažených z 2,5 na 4 %. Co to znamená - vir mohl zmutovat a je nebezpečnější, nebo počet nakažených je pořád úměrný k počtu nakažených, jenže jsme jich zachytili o hodně méně. Úspěšnost odchycení nakažených - osobně jsme si myslel, že nejde 15% překonat, ale teď je i 30% možných - jak to? Máme tak kvalitní trasování? Nebo už jenom testujeme ty, kteří přijdou s kašlem, teplotou a ztrátou čichu a chuti? U jednoho nakaženého, pokud to není zrovna jedinec upoutaný na lůžko, lze čekat přes pět kontaktů za den a učitel mohl za jeden den jen ve škole potkat třeba za 5 hodin x 25 žáků  + 5 kolegů = 130 lidí. Jak lze potom počítat reprodukční číslo? 

Počet nakažených se snažíme regulovat, ale jeden z prvků, trasování, už zkolaboval. Aby se mohl znovu nastartovat, musí přijít opatření, které restart umožní a to je lockdown, ale pomůže to k něčemu? Je to jako když se snažíte schladit vodu v hrnci postaveném na vařiči kostkami ledu. Hodíte kostku, ta vodu ochladí, ale jen na chvilku a potom budete muset házet další a další? Dokud bude puštěný vařič vodu trvale neochladíte. Stejně tak, dokud bude mít kovid z čeho brát, tak to brát bude. Vakcína je daleko a do té doby budeme škrtit vše, co nám příjde pod ruku?

Ano, kovid si vybere své 1% z nakažených a to co bude navíc, bude záležet na tom, v jaké kondici bude zdravotnictví. Co by se mělo v rámci lockdownu změnit - práce s nakaženými a trasování.

Dnes se po pozitivním testu vrací nakažený zpět domů, jeho okolí se posílá do karantény a po pár dnech se osoby v karanténě testují jedním testem a když je negativní, je po deseti dnech hotovo. Co se dnes například děje:

• Nedodržuje se karanténa a není kdo by její dodržování kontroloval.
• Člověk v karanténě se nakazí od nakaženého a test to nepodchytí.
• Člověk v karanténě se mohl nakazit dřív nebo současně jako nakažený a netrasují se jeho kontakty včas. 
• Nakažený není dobře izolovaný od okolí
• ...

Člověk může být zodpovědný jak to jen jde, ale stačí, když třeba bydlí v paneláku, kde májí nová krásná plastová okna a vir se potom díky špatnému větrání šíří skrz dům pomocí větracích šachet. Ještě dnes si pamatuji jak to bylo cítit, když si sousedi tři patra pod námi vařili kysané zelí, jenže kovid cítit lidským čichem není.

Takže co po lockdownu?

Nešlo by léčit nakažené už od začátku - máš pozitivní test, jedeš na týden do lázní, rekreačního střediska a tam budeš dodržovat léčebný režim, tak jako kdybys měl každou chvíli skončit na JIP. Nakaženému se sníží možnost šířit virus a zároveň pod kontrolou dodržuje léčebný režim, takže by mohl být průběh nemoci mírnější. Tvoje okolí se okamžitě otestuje, pozitivní jedou za tebou, negativní si test v karanténě po pár dnech zopakují. Personál se dá sehnat lehce - nenosíš roušku a nebojíš se? Takže čtrnáct dní ti mezi nemocnými jistě neuškodí. 

Nevím, jestli na to není už pozdě. Letošní zima bude dlouhá, hodně štěstí.

P.S: Když vidím utíkat pyrotechnika, snažím se jej předběhnout, ale co mám dělat, když už jsem podruhé za podzim slyšel statistika Duška z ministerstva zdravotnictví říkat, že tak vysoké čísla nečekal?