Jágr proti HC Olomouc

Prý nám chybí sto tisíc zaměstnanců, tvrdí podnikatelé. Opravdu zde není dost lidí na práci? A vyplatí se dnes pracovat?

Představte si situaci jak by asi dopadl zápas útoku Floridy v čele s Jágrem proti čtyřem lajnám dejme tomu třeba HC Olomouc. Ze začátku by Olomouc zcela jistě dostávala na prdel. Chytrý trenér pošle v takové situaci na led nějakého brusiče a hrálo by se 10 minut čtyři na čtyři, protože hráči lavičce se jen vezou a do hry, přestože jsou placení, zasáhnout nechtějí. Mají totiž jiné úkoly, jako je kontrola výstroje, podepisování kartiček atd. Po deseti minutách se hraje čtyři na pět, síly ubývají a do konce zápasu už má navrch Olomouc.

Zdá se Vám to jako hloupost? Tuto hru totiž hrajeme strašně rádi u nás. Na produktivní práci, která táhne celou ekonomiku, je prostě nabaleno spousta „zaměstnání“ a na první pohled se může zdát, že už není kde brát lidi na práci. Zaměstnavatelé potom musí brát kdekoho kdo se zrovna namane. Lidé se totiž na trhu práce prostě ztrácejí, láká je totiž státní správa, nebo je pohltí sociální systém. Sociální systém hodně lidem pomáhá, bohužel v některých případech tak moc, že těm, kteří v tom umí chodit se nevyplatí pracovat. Co kdyby se to změnilo a vyměnili bychom jeden útok Floridy za Olomouc, kde by hrály alespoň tři lajny?

Možností jak to dokázat je experiment, který se v Evropě už zkouší – na účet se Vám od Vaší plnoletosti po důchod připíše každý měsíc určitá malá částka nahrazující přebujelý sociální systém státu. Tato dávka musí být vhodně nastavena, musí pokrýt základní životní potřeby maximálně 4 až 5 ti členné domácnosti (2 dospělí a 2 až 3 děti) ne více. V diskuzích u těchto experimentů jsou názory, že potom nebude chtít nikdo pracovat, v tomto případě by stát neměl příjmy a částka by se musela snížit a přiznejme si, že to není žádná sláva žít z minima a tak se najde spousta lidí, kteří pracovat budou.

Budou nějaké výhody pro zaměstnavatele? Jistě, že ano. Přibude hodně nezaměstnaných, většinou se středním a vysokoškolským vzděláním ze „zaměstnání“. Pracující nebudou motivovaní k nemocenským, protože žádné nebudou – prostě už dostáváš „peníze od státu“, peníze od zaměstnavatele jsou za práci. Bude nutné potom někoho kontrolovat, jestli dodržuje léčebný režim, když půjde jen o vlastní zdraví? O práci budou usilovat ti, kteří pracovat chtějí, zaměstnavatele nebudou obtěžovat ti, kteří přijdou z pracovního úřadu pro čárku. Zaměstnavatelům se sníží byrokratická zátěž.

Bude pro zaměstnavatele nějaká nevýhoda? Ano bude! Např. bude „složité“ sehnat pracovníky na hůře placené pozice, ale to se dá vyřešit penězi s tím, že potom bude z čeho vybírat.

Výhody pro současné pracovníky? Tato skupina si polepší asi nejvíc. Dostane na účet peníze navíc a bude mít možnost vydělat si víc nebo část práce přepustit ostatním a dělat na zkrácený úvazek za stejný plat jako nyní. Peníze navíc jsou jistotou, takže peníze za práci budou spíše plněním tužeb a snů než existenciální nutností.

Výhoda pro zdraví a zdravotnictví bude v odbourání části „zaměstnání“ a rozdělení „práce“ mezi více lidí. Ubudou vícenásobné úvazky. Marodit půjde, kromě hypochondrů, jen ten, který to bude opravdu potřebovat. Do práce budou chodit odpočatí pracovníci, kteří budou na špičkový výkon pracovat kratší dobu. Jistota základního příjmu umožní volbu, zda pracovat ve zdraví škodlivém prostředí nebo nadměrném stresu.

Obyčejní lidé bez práce na tom budou stejně. Změna se dotkne především těch, kdo v dnešní džungli sociálních dávek umí chodit. Není přece možné, aby se např. doplácelo na ubytování v ubytovně za 1+1 tolik, že by to klidně pokrylo hypotéku za rodinný dům včetně nákladů za energie, nebo aby dávky na děti znamenaly hlavní příjem rodiny a rodiče potom usilovali jen o to, mít jich co nejvíce.

Celé je to k zamyšlení. I moje první reakce na nový sociální model byla negativní, ale je opravdu smyslem života růst HDP, růst populace a „zaměstnání“? Chcete pořád hrát jen s jednou lajnou?